Jinolice (23.-25.6.06)

Podrobnosti

Kategorie: Cestopisy

Zveřejněno: 1. 9. 2006 0:00

Napsal DaveVFR

Zobrazení: 5860

Sice jsme si ještě ve čtvrtek nebyli jisti, že někam pojedeme, ale naši přátelé, Jirka a spol. už měli jasno. Jirka nám interpretoval kemp Dřevěnice, do kterého jsem se celkem i těšil, ale až v pátek jsem se dověděl, že se vůbec do Dřevěnic nejede a Jirka už zapomněl, že mi to řekl. Ale nevadí, protože jsme měli namířeno do kempu u Jinolic, které jsou co by kamenem dohodil z Prachovských skal a u jednoho ze tří rybníků. Já s Májou jsme na místo přijeli až večer, ale o tom by se dalo diskutovat. po příjezdu jsem Jirkovi zavolal, kde jsou, ale ten mi pověděl úplně jiný kemp, kde jsme tedy zaplatili ubytování a ouha, oni nikde, oni byli v kempu na druhé straně. naštěstí nám paní recepční vrátila penízky, takže jsme ji ani nemuseli mučit a zamířili tentokráte do toho správného kempu. Na příjezdu do kempu nic zvláštního nebylo, ale potom se nás ujal Jirka dovést ke stanům. Když píšu ale, je to proto, že jirka si spletl cestičku a místo po silnici nás protáhl mezi stolama v kiosku. celkem jsem si říkal, že po nás lidé koukají nějak divně, když na tu cestu vjíždíme a nakonec jsem i věděl proč... To už byl večer a my jsme rychle vybalili věci, postavili stan a namířili si to do jednoho z kiosků, kterých je zde spousta, na hamburgery. Když sem přijedete o víkendu odpoledne, najdete tady spoustu motorkářů, kteří sem jezdí posedět. Večer se už pro nás nic zvláštního neodehrávalo. Sjelo se nás tady včetně dětí 11 a vybavenost naší základny byla skoro excelentní, jelikož byl na místě sud s pivečkem, lednice, vlastní elektrika a k tomu všemu nám jeden z kamarádů brnkal na kytaru.
v sobotu jsme se já s Markétkou na VFR a Jirka na GS vydali na nákupy do Tesca v Jičíně a posléze na chalupu k Sobotce pro petanque, o který před odjezdem stáli skoro všichni a po příjezdu nikdo... Ale účel projížďky to splnilo. Po jedné odpoledne jsme čekali na Romana na GSX1400, se kterým jsme měli jet na další projížďku. Roman asi v půl druhé přijel a v tu chvíli taky Jirka zjistil, že musí alespoň na chvíli skočit do rybníku, aby se schladil... No, všichni známe Jirkovi chvilky, tak jsme ve volných 90ti minutách čekání v kožených hadrech pozorovali příjezd tří slečen, kterým mohlo být tak patnáct. Nejsme žádný úchylové, bo se s námi dívala i Markétka, ale stálo to za to, jelikož tyhle holčiny stavěly stany asi poprvé... Když Jirka přišel, měli jsme už rozhodnuto, že pojedeme na písáky ke Kolínu, kde je nádherně čistá voda. Cestu jsme si celkem i užili a voda byla fakt super, do dvou metrů příjemně ohřátá a hlavně čistá a nebylo tam moc lidí. Jirka představil divadlo, jelikož v tom spěchu, chterý měl, než jsme odjelil si s sebou zapomněl přibalit plavky, takže se mu nejdřív nechtělo, ale nakonec do vody skočil bez plavek a pak ani nechtěl vylézt ven... (ale nebylo to tím, že by tam vážně chtěl zůstat, odnesli jsme mu věci....).