Podrobnosti

Kategorie: Proběhlé akce

Zveřejněno: 29. 5. 2022 8:10

Napsal scalla

Zobrazení: 2464

Certifikovaný instruktor autoškoly Vehrvolf udivuje nejen tím, že používá blinkry, ale vcelku razantním tempem hned od začátku po té, co všechny přítomné proškolil o nutnosti dodržovat rychlost v obci. Můj vzduchem chlazený stájový pinč mezitím stihl vcelku vychladnout, takže trochu zdržuji, než se zahřeje.

U Šancí nas čeká první hezký úsek. Co nechápu, Vehrvolfovu taktiku cestou k přehradě, mimo obec 60km/h. Koukám do špíglu a naše vlekoucí se tlupa motorek přivádí řidiče aut do varu. Zuřivě problikávají poslední jezdce. Volfi je v klidu.

Já to peču a jedu sám. Před Hamry beru jedno auto a za Hamry druhé. Jinak mám prázdnou cestu. Křižovatka před Bílou je rozkopaná, ale mám štěstí na zelenou. Zbylý úsek na Bumbálku mám zase prázdný, až na jeden kamion, který stihnu předjet kousek za křižovatkou nad Bečvou. Jak se ukázalo následně, byl to nejhezčí úsek celého dne. Na Bumbálce čekám na ostatní. Stihnu se tak akorát napít, když přijedou. Začíná avizovaná kuřácká. Příští plánovaná zastávka je s ohledem na dojezd dvanáctek pumpa Námestovo. Tak to zabalím s tím, že počkám tam.

Bumbálka - Čadca, to je jedna velká vesnice a táhne se to, jak sopel. Začínám litovat, že jsem se nechal ukecat na cestu přes Bumbálku místo přes Konečnou. Kousek tohoto trápení jsem si mohl ušetřit.

Od Nové Bystrice po Námestovo měla být pěkná cesta. Měla. Ale za těch pět let, co jsem tudy jel naposledy se silnice dost zhoršila. Neužil jsem si to.

U Námestova stavím na Slovnaftu. Benzín neberu, pinč zase tolik nežere. Dám chvíli pauzu, zblajznu sušenku a odhaduji, jak dlouho asi budu čekat. Nakonec se rozhoduji popojet.

Na úsek přes Zuberec jsem se těšil stejně jako na Oravu, ale prakticky stejné zklamání. Počasí je super, krásné výhledy. Zvažuji zastavit na fotky, ale podařilo se mi předjet několik aut, tak vyhraje vyhlídka na prázdné zatáčky. V jedné mi to lehce klouzne, ale nic zásadního. Přemýšlím, čím to. Většinou to takhle blbne, když je předek do střechy. Ale to ještě zdaleka není, i když už má něco najeto. Další zatáčky jsou v pohodě, tak to neřeším. Chyba. V poslední zatáčce u Podmeštrovej mi kdosi vzal přední kolo. Žádná rána. Jemně jsem si kecnul na zadek a motorka se sklouzla po asfaltu. Díky kufrům nejsou ani velké škody. Kufr má podřené víko, ventilové víko, to je klasika a kulička na brzdové páčce. No, když se mi tohle podařilo před deseti lety s VFR, byly škody mnohem větší. Pinč má prostě svoje výhody.

Zbytek cesty v pohodě. V Novém Smokovci ještě dobírám benzín, ať mám na ráno plnou a zanedlouho parkuji u Amalie. Na dvorku potkávám Raďase s Ilčou, mám se komu hned z čerstva pochlubit. Ubytko, následně si skočím vybrat ještě nějaké eura do bankomatu a protože do večeře zbývá ještě kus, do koliby na poctivé slovenské halušky.

Když se vrátím, zrovna se potkávám s gruppe Ostrava!!!

Večer utekl jako vždy. Zapijeme mou slovenskou brázdu a já ráno balím na cestu zpět. Vyjíždím něco po šesté. Počasí je slabší, zrovna přechází nějaká slabší fronta. Sice nezmoknu, ale silnice mokré jsou, takže Makov/Bečva beru raději zlehka. Rožnov - Bystřice pod Hostýnem je pěkná cesta, ale pak to trochu zkrátím. Předpověď slibuje bouřky během dne, takže raději kus vezmu po dálnici. Z Humpolce už opět profláknutými cestami. Bouřky nejsou, jen docela silně fouká. Kousek před Křelovem dorazím zbytek snídaňového balíčku a ve tři jsem zpátky v Příbrami.

Bylo fajn se potkat po dvou Covidových letech. Snad je času, kdyby bylo trochu víc. Cestou do Hlučína jsem zase projel pár míst, kde jsem nikdy nebyl a příjemné bylo potkat dlouhé, souvislé, opravené úseky, i když za cenu objížděk, protože kus plánované trasy byl v opravě. Ale i tak, hezčí svezení než na Slovensku.

{jcomments on}

• Předchozí
• Následující