Podrobnosti

Kategorie: Tipy na výlet

Zveřejněno: 7. 7. 2010 2:00

Napsal scalla

Zobrazení: 13626

Dnešní článek bych chtěl věnovat silnici, která může posloužit jako alternativa frekventovaným silnicím I/3 nebo I/4 při cestě do Jižních Čech. Silnice, která je krásná tím, jakou krajinou vede, byť kvalitou asfaltu v době vzniku článku notně zaostává. Silnice, která netrpí nadměrným provozem. Řeč bude o silnici II/105, začínající u Jesenice a končící před Českými Budějovicemi.

Silnice č. 105 začíná nenápadnou odbočkou vpravo do polí ze silnice č. 603, pokud jedete od Prahy. Silnice č. 603 se vyznačuje po většinu týdne hustým provozem a ani počátek stopětky nepatří zrovna k nejklidnějším. S velkou pravděpodobností brzy dojedete nějaké auto, které ani nemá cenu předjíždět, protože záhy vjedete do Dolních Jirčan. Na tuto obec vzápětí navazuje obec Psáry. Po výjezdu vás čeká prvních pár hezkých zatáček v lese s mírně podprůměrným asfaltem, který přetrvá až do Jílového. Pokud máte za sebou delší cestu nebo jen potřebujete vzpruhu po ránu, vyplatí se návštěva kavárny U zlatého korálku na náměstí.

Úsek Jílové – Kamenný přívoz patří mezi nejhorší úseky stopětky. Enduristé si užijí terénní vložku, ostatním nezbude než úsek protrpět pomalou jízdou.

V Kamenném přívoze silnice překoná Sázavu a několika serpentinami nabere ztracenou nadmořskou výšku. Až do Neveklova vás čeká poměrně přehledná a pohříchu i rovná silnice mezi poli a lesy.

Za Neveklovem začíná první opravený úsek, nevydrží však dlouho. Naklopíte dvě zatáčky a pohádka končí. Již před Vlkonicemi začíná český standard II. třídy. Vlny, hrboly, záplaty, zatryskávaný asfalt, kamínky. Což je škoda, protože hned za Vlkonicemi je krásná táhlá levotočivá zatáčka, na kterou navazuje ostrá pravá, aby se silnice rozvlnila zatáčkami, kopírujícími vrstevnice v úbočích kopců, či stoupala a klesala přes hřbety Benešovské vrchoviny.

Křečovicemi většina lidí projede, aniž by si jich všimla. Málokdo ví, že zrovna tato obec sehrála hlavní roli ve filmu „Vesničko má středisková“. Hned na návsi stojí Otíkův dům, zastávka, odkud jel Otík do Prahy a kostel se hřbitovem, kde tesal náhrobní umělec. A ještě méně lidí dnes ví, že tato obec byla rodištěm skladatele Josefa Suka, který zde má také památník a muzeum. To je poměrně nenápadně umístěno v domku, kde skladatel trávil podstatnou část svého života. Muzeum najdete snadno. Jedete – li od Neveklova, na návsi stačí dát se vpravo a první ulici zase v pravo. Z hlavní silnice je to jen pár metrů.

Silnice se vlní dál a zanedlouho vás dovede do Osečan. Pokud se chcete rozhlédnout po okolí, máte možnost využít rozhledny Drahoušek, ke které lze téměř dojet. Odbočte ještě před obcí u rybníka doleva do polí. Silnice se sjízdným asfaltem vás vyveze na kopec. Na malém neplaceném parkovišti s nezpevněným povrchem musíte nechat své stroje a zbylých zhruba 500 metrů dojít pěšky. Pak se již před vámi objeví věž telekomunikačního operátora, která slouží také jako rozhledna. V hlavní turistické sezóně má rozhledna otevřeno od 10-17 hodin, což je škoda, protože dost lidí počítá s delší otevírací dobou. Aktuální informace doporučuji najít na internetu.

Z Osečan je to jen pár táhlých zatáček do Sedlčan. Po průjezdu Sedlčany následuje poměrně nudný úsek. Za to kolem Vápenického rybníka před Vysokým Chlumcem vás čeká několik krásných zatáček s opraveným kobercem. Zámek nad obcí je však veřejnosti nepřístupný. To však není jediná atrakce, kterou můžete cestou shlédnout. V obci se nachází skanzen – muzeum vesnických staveb, stejně jako pivovar Lobkowicz. Ten sice nenabízí možnost prohlídky, ale v budce u pivovaru je možnost zakoupit vzorky na ochutnání. Otevírací doba bohužel nezohledňuje případný turistický ruch, takže pokud nepojedete kolem ve všední den v rámci dovolené, máte smůlu.

Za Vysokým Chlumcem následuje nudná rovinka až do Počepic, kde se silnice zvedne a až do Bratřejova potěší krásnými zatáčkami s výborným asfaltem.

Do Petrovic pak opět středočeská klasika – vlny, díry, záplaty. V Petrovicích můžete navštívit hospodu na náměstí, kde za teplých letních dní je příjemné posezení na venkovní terase. Ceny lidové, kvalita jídla přiměřená. V Petrovicích také začíná naučná stezka po okolí. Cestou můžete spatřit několik viklanů, přičemž asi nejhezčí z nich, Husova kazatelna, je zhruba 500 m vzdálen od silnice.

Z Petrovic je to zhruba 10 km do Milevska, odkud nás čeká nejen lepší povrch, ale také asi nejkrásnější úsek celé stopětky. Přes utahující zatáčku u Bernatic, překlápěčkama do Bilinky, s krásným výhledem u Dražíče, Chřášťany a Koloměřice do utáhlých vraceček v Kolodějích nad Lužnicí, kde silnice překoná řeku. Přímo u silnice je k vidění památník loutkaře Matěje Kopeckého, který zde zemřel 3. července 1847. Pochován byl v Týně nad Vltavou, kam je to necelé 3 km. Nevím, čím to je, ale na čerpací stanici Shell, kterou budete míjet, mívají na tuto značku nezvykle levný benzín. Tato pumpa je také oblíbeným zastávkou motorkářů, takže pokud potřebujete napojit vaše oře, případně váš odpočinek zpestřit pokecem se spříznenými dušemi, máte možnost.

Z Týna nad Vltavou je již dobře viditelná dominanta zdejší krajiny, jaderná elektrárna Temelín. Zde se stopětka napřímí a roztáhne na úroveň silnice první třídy. Úsek do Hluboké nad Vltavou a následně po silnici č. 20 se již z jezdeckého hlediska nevyznačuje ničím mimořádným. Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou notoricky známá svým zámkem, případně svou ZOO na břehu Munického rybníka.

Myslím, že silnice č. 105 je motorkářsky zajímavou alternativou silnicím prvních tříd na cestě do Jižních Čech. Vede krásnou krajinou, skoro po celé své délce zajímavě meandruje, přičemž osobních automobilů zde jezdí poměrně málo a nákladních, snad kromě období žní, ještě méně. Co kazí celkový dojem z této trasy je kvalita asfaltu. Zatímco na straně Jihočeského kraje nelze snad kromě úseku od Temelína po silnici č. 20 vážnějších výtek, je zbytek silnice ostudou Středočeského kraje, což nezachrání ani a v roce 2008 opravené úseky Vysoký Chlumec – Bratřejov či úsek za Neveklovem.

Fotky přidávám postupně, takže doplním jen pár informací ohledně stavu silnice.

V roce 2011 byl opraven úsek Psáry - Radlík. Díky tomu získala silnice v místech, kde začíná civilizovaný vzhled. Je to hezký úsek, ale je blízko Prahy a tomu také odpovídá vyšší hustota dopravy, než je na stopětce obvyklé. Silnice v Jílovém je stále strašná. Úsek Jílové - Žampach - Kamenný Přívoz byl také opraven. Dřívější tankodrom teď nabízí pěkné svezení. Bohužel úsek za Kamenným Přívozem na své znovuzrození stále čeká.

Úsek Vlkonice - Křečovice je nadále tristní, stejně jako úsek u Osečan.

V roce 2012 přibyl v roce opravený úsek u Velběh, Libíň - Vápenický rybník a hlavně Vilasova Lhota - hranice Středočeského kraje. Takže cestovatele z jihu již nevítá typická "středočeška". Škoda jen dosud neopravených úseků, zvláště krásně meadrující úsek Vlkonice - Velběhy by si opravu zasloužil. Ale tímhle tempem, kdo ví, zda někdy bude stopětka opravena celá. Protože některé dříve opravené úseky již začínají chátrat. :-(

Přesto se však silnice posunula kousek dál směrem ke krásné, alternativní spojnici středních a jižních čech.

 Včera jsem měl schůzku v Sázavě s Lubošíkem. Nechtěl jsem jet zpátky stejnou cestou, vzal jsem to tedy po stopětce, smířený s tím, že tradiční tankodromy už nějak přetrpím. Už jsem tady snad dva roky nejel. Příjemné překvapený byl nový asfalt mezi Křečovicemi a Velběhy. To byl tradičně jeden z nejhorších úseků. Jedná se sice jen zhruba o 2,5 km, ale tento úsek navazuje na již dříve opravenou část u Velběh a stopětka se tak opět kousek přiblížila normální sjízdnosti.

Aktuálně zůstávají nejhorší úseky Vlkonice - Křečovice a Bratřejov - Žemličkova Lhota. Můžeme jen doufat, že se dočkají opravy dříve, než se začnou rozpadat stávající opravené části.

Máte nějaké fotky nebo doplňující informace k tomuto článku? Pošlete je na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Rádi je zveřejníme.

{jcomments on}

• Předchozí
• Následující