Články

Dnešní zimní odpoledne...

Podrobnosti
Kategorie: Nezařazené
Zveřejněno: 25. 1. 2008 1:00
Napsal Mája
Zobrazení: 3637

Dnešní zimní odpoledne...

Koukám z okna a je to paráda. Sluníčko svítí, silnice vypadají suše…CHCI JEZDIT! Hned bych se jela projet… Jenomže jaksi… nemůžu. Ach jo… Žofie není doma, takže jí vytáhnout nemůžu, a navíc mi dneska teprve sundali sádru z ruky, tak ji musím nejprve trošku rozhýbat, než s ní budu tahat za plyn…

Ale představa projížďky je lákavá… Představuji si suchou silnici, jak se vine krásně přede mnou, čistá a prázdná, připravená akorát pro mě… Motorka naskočí na první pokus a já neváhám a nasedám… Trošičku zahřát, protočit motor… Nandat helmu, rukavice a vůbec pořadně pozapínat, jelikož přece jen není zas tak moc teplo. Zařadím, pouštím spojku, přidávám plyn a motorečka se pomalu ale jistě vydává vstříc cestám… Kličkováním a náklony alespoň maličko zahřívám pneumatiky, v tu chvíli už můj obličej má jasný výraz. Tvářím se zřejmě jako idiot… No co, je mi to jedno. Můj šťastný výraz má svůj důvod a pusa od ucha k uchu mi zůstává. Brzo opouštím město a vydávám se vstříc krajině. Přidávám plyn, ale nijak extra, kochám se okolní přírodou a vychutnávám si ten pocit. Sluníčko mě příjemně hřeje do zad a silnice příjemně ubíhá. Sice to občas trošku cuká a do ladné jízdy je daleko, nicméně jedu a užívám si to… Nahoru na kopec, zpomalím, jelikož začíná vesnice, po výjezdu z vesnice zase zrychluju, přidávám plyn, jedu dolů z kopce, krásná pravotočivá… Stroj se plynule naklání a pak zase narovnává… Vyjíždím ze zatáčky, zase nahoru, na kopec, další zatáčky… Opravdu si to užívám…

Ale ach jo, vždyť to jsou jenom představy. Víte co, končím s pouhým představováním. Jdu se oblíknout, zajedeme pro VeFeRku a provětráme ji. Když nic jiného, svezu se alespoň jako spolujezdec… Hurá, já pádím vstříc silnicím…
thumb_dsc01092.jpg DaveVFR

 

Dave:
K dnešní vyjížďce se nemohu nevyjádřit. Zajeli jsme do servisu, vyvezli motorečku a ta, připravena na sezónu, s námi upalovala po excelentně suchých silničkách. Zatáčky jsem si užíval, nesnažil jsem se lámat motorku co nejvíce k zemi, ale užívat si ten pocit, že je půlka zimy a my jezdíme na veferce a ani nám není zima...
Dojeli jsme do Lysé na benzínku dotankovat, to aby byla na příště veferka připravená na vyjížďku, byť jen krátkou, s plnou nádrží. No, jednoho motorkáře jsme cestou potkali, mávali na něj jak ztřeštění, ale s maximálním úsměvem na tváři. :-) V Lysé na benzince jsme potkali další dva motorkáře s motorkářkou, jeden se třásl, až málem vymlátil klávesnici na telefonu, ale oba byli vysmátý jak leča, protože si zajezdili. Dál už jsme jeli jen domů, uklidit veferku, ale už teď se těším na další společnou jízdu v jedné stopě.
 
PS: pro zasmání: Doma jsem naházel věci do kufru, taťkovi dal klíče od fábky, aby nás odvezl do servisu. Víte co bylo dobré? viz 1. foto - wingrack jsem sundal už v listopadu a nasadil kryt na sedlo. kryt se sundal, aby si Mája mohla alespoň sednout, ale věci z kufru putovaly do kapes, holt, neměl jsem ho kam dát, ta paměť...
2. foto je z chvíle před uklizením veferky do garáže.

 

Přeji všem spoustu šťastných zimních kilometrů...

 

Mája: Představy nestojí za nic, jezdit je mnohem lepší... Parádně jsme si to užili a já už se moc těším, až vytáhnu i Žofii a vyrazím na ní....