Honda VFR

Podrobnosti

Kategorie: Uživatelské testy

Zveřejněno: 28. 4. 2013 19:52

Napsal scalla

Zobrazení: 3181

I když - pomalu to vypadalo, že snad nikdy nevyjedu. Zima se protáhla, a já jsem se rozhodl udělat před sezónou ventily. Jenže jsem musel jsem čekat na náhradní VTEC hrníček, který jsem zrovna neměl. A taky se dařilo. Protože jsem se mi nechtělo vypouštět ten zbytek benzínu. Není to nutné. Stačí obrátit nádrž na záda a uložit ji třeba na bublinkovou fólii, aby se nepoškrábal lak. Když je v nádrži +/- rezerva, není problém. Ale já jsem tam měl o dva litry více a benzín jemně prosakoval nalévacím hrdlem. Pak se odpařil, takže žádná kaluž, které bych si všiml. Ale vodou ředitelný lak tuhle zátěž nedal. No, mám na motorce ještě pár škrábanců z minula, takže po sezóně půjde do laku navíc i nádrž.

Ale zpátky k motorce. Pokud jde o závady, pak se typicky projevil zločin, který konstruktéři na VTECu spáchali, když nahradili rozvodové kola řetězy. Napínák o sobě dal vědět.

Už během výletu do Malé Morávky se tu a tam při studeném volnoběhu ozývalo takové hlasitější klepání. Po přidání plynu zmizelo, takže jsem to nijak extra neřešil s tím, že inspekci udělám s ventily. Jenže ventily se nekonaly. Zateplovali jsme barák, garáž jsem stěhoval tam a zpátky a pak jsme jeli na dovolenou.

Rozvody se mezitím dopracovaly do stavu poctivé Ducati se suchou spojkou. Rachtalo to permanentně. Do dovolené pár dní, rozdělávat se mi to tedy nechtělo.

Aby to bylo zajímavější, pak ten přední napínák je takový ježek v kleci, kvůli kterému (dle dokumentace) musíte vyhodit těleso sání. V šuplíku mi navíc ležel jen jeden napínák, který jsem kdysi koupil do rezervy z USA. Ceny v Hondě jsou totiž dost fantastické.

Rozhodl jsem se tedy ověřit informace z webu, kde si většina majitelů stěžovala na odcházející napínák zadních válců.

Výměna zadního napínáku je navíc poměrně jednoduchá a nezabere mnoho času. Vyměnil jsem ho a bylo to ono! Rozvody ztichly a na dovolenou jsem vyrazil v klidu.

Přední napínák jsem následně preventivně měnil spolu se seřízením ventilů. Preventivně. Tváří se v pohodě, takže ho pak dojezdím na zadních válcích.

Váhám nad výměnou řetězů. Honda vyloženě nic nepředepisuje. Na druhou stranu jsou ty řetízky poměrně masívní a od pohledu na nich není zřejmé žádné opotřebení. Ale kvůli výměně musí dolů víko a spojka. Tak to asi nechám s výměnou spojky. Pokud ji někdy budu měnit, protože jsem ji zkusmo rozebral a opotřebení je minimální.

Hřející VFR – to je klasika. Chladiče umístěné na bocích jsou možná designově hezké, ale jejich účinnost je nižší. Vedra, kopce teplota jde nahoru, ventilátor spíná. Tady se projevil další problém. Alternátor z wemota nemá takový výkon jako originál. Kopce v dešti a k tomu zapnuté vyhřívání, to nejde dohromady. Vzhledem k tomu, že hefty mají pojistku a při sníženém napětí nehřejí si jich neužiji. Ostatně i bez běžícího ventilátoru se nedají zapnout více než na trojku. Pak už to alternátor opět nedává.

Alternátor z wemota byl sice levný, kvalita zpracování se taky jevila OK, ale je slabý.

Při nejbližší příležitosti půjde ven a namontuji zase originál.

K tomuto tématu se také váže téma regulátoru. Vyměnil jsem spolu s alternátorem i regulátor, což dohromady dává funkční celek. Bohužel musím varovat před neuváženou výměnou těchto dílů jednotlivě. Jestliže má originál alternátor 470 Wattů a Wemoto má méně, pak je docela pravděpodobné, že v kombinaci s originálním alternátorem ten regulátor nevydrží dlouho.

Jestliže vám odejde alternátor/regulátor, pak si kupte originální díly z USA. Cena je zhruba na úrovni náhrad. Kupovat tyto díly v ČR u Hondy je dost luxusní záležitost.

VFR a laďák. Zkušenosti veskrze pozitivní. VFR je díky svým svodům, katalyzátoru a dvojité koncovce poměrně tichá motorka, takže lze jezdit i bez ucpávek. Pochopitelně, takto motorka neplní homologaci. Ale nedělá zase takový bordel, aby to vyloženě pohoršovalo. Takže kdo čeká jadrný zvuk, při kterém se klepou okna, bude zklamán.

Laďák spolu s Power Commanderem vylepšily průběh výkonu a krouťáku a motorka je teď jednoduše super. Těch pár newtonmetrů dole je docela znát. Ale nic není zadarmo a spotřeba šla nahoru. Nemám přímé srovnání s obdobím před laďákem, protože jsem navíc namontoval SpeedoHealer, který mi zpřesnil tachometr. Ale když přepočtu aktuální spotřebu těmi 6,3%, o které ukazoval tachometr více, pak 0,3 litru to bude.

To samo o sobě není mnoho, ale prakticky to je víc, protože motor se ochotněji točí a zmizelo dost malých propadů výkonu. Takže teď nějak zapomínám řadit a častěji jezdím na vytočené nižší stupně.

Jízda je zkrátka zábavnější, ale koně chtějí žrát. Takhle na Korsice jsem se se spotřebou dostal na hranici osm litrů. Dvě stě kilometrů na dvojku, trojku.

Před dovolenou jsem měnil olej. Do regulérní výměny zbývaly 2 tis. km, ale nechtěl jsem řešit výměnu někde cestou.

Prémiově šel do motoru Motul 5100 10W50. Byl v akci a stál o 50kč více než Castrol, tak jsem si řekl, že ho zkusím. Žádné zázraky se však nedějí. Motor jede stále stejně, řadí stále stejně, spojka neklouže a spotřeba oleje je stejná jako u Castrolu. Tj. Během intervalu od rysky k rysce. Někdy to nechávám na minimu do výměny, někdy dolévám (když je na polici nějaký zbytek).

Dále jsem vyměnil přední desky. Ty původní by možná výlet taky zvládly, ale už by to asi bylo docela na hranici a nechtěl jsem to riskovat. I tak přední desky vydržely 50 tis. km. Namontovány opět originální desky Honda (zřejmě přebalený Nissin), koupené v USA.

Magnet na stojanu funguje v pohodě. Indukční smyčky spínají, dokonce jsem vysvobodil i pár cyklistů, kteří zůstali stát na semaforu a smyčka je taky nevzala. :-)

Přezimování

Motorka stála bez provozu v zimě dva měsíce. Bohužel jsem udělal dvě chyby. Za prvé jsem nenechal v nádrži na zimu stovkový benzín jako dříve. Myslel jsem, že nádrž vyjedu ještě do mrazů, ale počasí se náhle zlomilo a půl nádrže mi zbylo. Což by nebyl až takový problém, protože loni jsem tam devadesát pětku nechával taky. Ale druhá chyba, že jsem motorku pravidelně nestartoval. Takže první start byl krušný. Motorka sice chytla, ale volnoběh velmi rozpačitý a pak motor zhasl. Následné pokusy byly marné. Vzhledem k tomu, že ještě po Vánocích jela motorka v pohodě, nemohlo to být nic jiného než benzín. Zvažoval jsem vypustit nádrž, ale pak jsem udělal ještě jeden pokus. Dobil jsem baterii a následně zhruba 50x zapnul/vypnul chcípák, aby se čerpadlem propláchl palivový okruh. Pak ještě jeden kašlající start a motorka chytla. Slušné zadýmovací zařízení. Následné starty již byly v pohodě, jak se na Hondu sluší.

Bohužel však mám stále pocit, že vstřikovače dostaly také zabrat a motorka nejede tak úplně dobře, jako na podzim. Jako by tomu malinko chybělo. Ale třeba se to rozjezdí. Doufám.

Ostatní záznamy

• Předchozí
• Následující