Honda VFR

Podrobnosti

Kategorie: Uživatelské testy

Zveřejněno: 19. 7. 2015 13:52

Napsal scalla

Zobrazení: 1682

120 000 km. Svým způsobem divné číslo. Není kulaté, jako 100 000 km, aní půlkulatých 150 000 km. Na první pohled číslo o ničem. Ale je to třeba 3x kolem rovníku. Nebo 2x po smrti (protože motorka nevydrží více než 60 000 km). Vůbec bych se nezlobil, kdyby měla VFRka tolik životů co kočka...

Udeřila vlna veder a problém s chlazením se opět stal aktuální Po té, co jsem jel ze Šumavy prakticky celou cestu s běžíccím ventilátorem, přestalo mně to bavit. Chlazení na VTECu samo o sobě tak tragické není. Ale ventilátor foukající vzduch do protivky je fakt zhmotněná kocovina japosnkého inženýra.

Nastal tedy čas na bastl. V zimě jsem koupil čínský vypínač. Stál pár korun, má objímku (snad na řidítko), není moc velký a nevypadá zle. Měl by mít nějakou odolnost proti vodě (provedenou silikonem, jak jsem při rozborce zjistil). Nevýhodou je, že vodič má průřez jen 0,75mm2. To se mi zdálo trochu málo. Ale vzhledem k tomu, že prakticky celé vedení udělám z vodičů 1,5mm2, ty dva centimetry do vypínače by už nemusely tolik vadit.

Dlouho jsem zvažoval, kam s ním. Objímka na řidítko je sice krásná věc, ale místa na řidítku je málo.

Nakonec se řešení našlo. Provrtal jsem držák vyhřívaných heftů a vypínač navlékl na něj. Až následně mi došlo, že jsem ten kroužek mohl odřezat a využít k uchycení jen aretovací šroub. Jak to funguje? Jednoduše jsem rozpojil okruh k čidlu teploty a zařadil do něj vypínač. V poloze zapnuto prochází vodičem proud stejně jako u sériové motorky. Spínač spíná, ventilátor se točí. Např. Při jízdě v obci, v koloně apod. Jakmile se dostanu mimo obec s výhledem nerušené jízdy rychlostí alespoň 70km/h, vypnu vypínač. Tím přeruším okruh ke spínači a ventilátor se vypne. Vypnutý ventilátor netlačí vzduch proti směru jízdy a motorka se velmi rychle zchladí na obvyklou provozní teplotu.

Obětovaná rozvodová kola sice bolí, ale chlazení na VTECu je opravdu problém. Zvláštní, že FI tyhle problémy nemá. Možná je to dáno jiným tvarem kapotáže. FI je taková baculatější a zřejmě má lepší průtok vzduchu kolem chladičů. Vypínač řeší to nejhorší a citelně uleví alternátoru. Řešení je to jednoduché a navíc kdykoli vratné do originálního stavu.

114 000 km – havárie. No, naštěstí ne havárie, jako spíše šťouchanec. To je tak, když jste v nesprávný čas na nesprávném místě. Chystalo se to už od rána. Vyjel jsem jen tak se provětrat a na obvyklé trase byla uzavírka. Nechtělo se mi hrkat po rozbitých silnicích, abych ji objel, takže jsem změnil trasu. Pak jsem zhruba 100 km potkával samé škodiče. Znáte to. Prázdná silnička, nikde nikdo. Jedete pomalu, kam taky spěchat po rovině. Blížíte se k úseku s pěknýma zatáčkama, těšíte se, jak si je dáte a najednou se někde z lesa vynoří traktor, auto s houbařem, z pole najede kombajn, z nepochopitelné silničky kamion a všichni jak na potvoru jedou vaším směrem. A ze zatáček je prd. Stane se. Ale když se to opakuje 20x po sobě, to už není náhoda. Silnice v polích, křižovatka ve tvaru T, hlavní silnice zatáčí doleva, vedlejší vpravo. Dojíždím béžového Peugeota, který nejprve bliká vlevo, že bude pokračovat po hlavní a najednou brzdí. Zastavím asi 2m za ním a koukám co vymyslí. Pojede doprava, doleva? Ani jedno. Zařadí zpátečku a začne couvat! Tak to jsem nečekal. Šátrám po klaksonu. Místo něj zmáčku blinkr. Pak už jenom přední brzda, zapřu se do řidítek a čekám. Křachnutí oznamuje, že nárazník se právě seznámil s mým předním kolem. Ani se mi nechce slézat s motorky a jít se podívat, co se stalo. Z auta vystupuje vyklepaný starší pán a blekotá něco o tom, že se ztratil a nic nejelo. Hodím motorku na bočák a jdu se podívat. Naštěstí pohoda. Náraz nebyl velký. Kus ho absorboval nárazník, což není moje starost a kus přední pneu, které na první pohled nic není a i kdyby, už stejně mele z posledního. Na předním blatníku mám malý šrám od nárazníku nad SPZ. Smůla. Být to kousek vedle, mám to bez následků. "Jste normální?" Ptám se pána v reakci na jeho nepochopitelný manévr. "Nejsem, nejsem normální. Nic nejelo", blábolí pán. Tak to asi nemá cenu dále řešit. Motorka má stejně pár šrámů a tímto se asi chtěla připomenout, že už jí druhým rokem slibuji lakýrníka.

114600 – odešla no name žárovka v předním světlometu. Najeto 58 000 km. Dosavadního rekordmana Philips z výroby překonala o 12 000 km.

114600 – výměna oleje. Motul 5100 + olejový filtr KN.

115939 – výměna pneu. Nazuto Avon Strom 3D X-M

116402 – stržený excentr na spojkovém Titaxu. Ale nejedná se o opotřebení provozem. Trochu jsem tomu pomohl.

117000 – při jízdě mám pocit, jako bych cítil spálenou gumu. Zastavím, nic nehoří, jen ten smrad. Zběžná obhlídka motorky neodhalí žádný problém. Jedu dál. V zimě při výměně vrtule odhaluji příčinu. Přepad z nádrže, hadice, která odvádí vodu od víčka nádrže, se dostala do kontaktu s výfukem. Asi jsem ji nedal, jak měla být (bohužel si nemohu vzpomenout, jak by správně měla být) a nevěnoval jsem dostatek pozornosti, kudy ji vedu. Hadice byla úplně zuhelnatělá a v jednom místě děravá. Uvažoval jsem, že ji nahradím novou, ale protože je to prakticky blbost, zuhelnatělou část jsem vyřízl a nastavil spojkou na hadice z OBI.

117000 – montáž vrtule s obráceným tahem z VTR1000, demontáž spínače. Montáž obrácené vrtule má své pozitivní aspekty. I když dokonalé řešení to také není. Vezmu to z té horší stránky. Díky obrácenému tahu, nasává motor teplý vzduch od motoru a plive jej ven. Není to tak černé, protože vrtule motor o kousek přesahuje, ale vzduch se přece jen trošku ohřeje od svodů a motoru. Konkrétně pokus z července 2015, vnější teplota 33 stupňů, příjezd ke garáží, motor 102 stupňů. Během chvilky na volnoběh 104 stupňů, spíná ventilátor. Teplota na chvíli skočí na 106 a po pár sekundách zpět na 104 stupňů. A pak už klesá, ale veeelmi, veeelmi pomalu. Odhadem tempem 1 stupeň za minutu. Tipuji, že v aktuálních španělských 40 stupních by to na místě s bídou udrželo teplotu na těch 104 stupních. Ale to zase není nejhorší varianta. Při stání na místě se dá motor vypnout. Po rozjetí už nastupují jen samá pozitiva. Už při rychlosti 20 km/h proudí chladný vzduch k chladiči a pomáhá ventilátoru. Při jízdě padesátkou, což byl s originální vrtulí prakticky setrvalý stav, tj. teplota nerostla ani neklesala, při běžícím ventilátoru teplota klesá i v 30+ vedrech. Rychlosti nad 80 km/h už jsou vcelku luxusní, s podporou ventilátoru se motorka zchladí velmi rychle. Pří dálničních 130 km/h je problém s neklesající teplotou vyřešen. Obrácená vrtule není ideální řešení, ale myslím, je lepší než vypínač z důvodu, že minimalizuje jízdu s běžícím ventilátorem už od městských 50 km/h.

118524 – výměna akumulátoru. Akumulátor jsem koupil už před rokem, ale pořád jsem se neměl k výměně. Takže stál na ponku, jednou za měsíc šel na nabíječku. Před srazem v Nových Hradech jsem ho však vyměnil. Pro jistotu. Přeci jen bezmála 120 000 km a sedm let provozu je dost. Výměna se okamžitě projevila lepšími starty. Startér točí plynule, nezasekává se jako se starou baterkou. Je vidět, že takové díly je lepší měnit preventivně. Akumulátor sice motorem zatočí, ale nemá už takovou sílu. A stačí týden nejezdit/nedobíjet a už se s motorem trápí. Koupena Yuasa v batteryimport.cz

Spotřeba oleje stále minimální. Žádné jiné problémy nezaznamenány,

Ostatní záznamy

• Následující